Anakonda velká (Eunectes murinus)
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
Anakonda velká je nejtěžším hadem světa. Dorůstá podobně jako krajta mřížkovaná až do délky 8 - 9 metrů, ovšem je daleko těžší. Osmimetrová anakonda může mít hmotnost až kolem 150 kg.
Má olivově, nebo žlutohnědě zbarvené tělo, s okrouhlými tmavými, až černými skvrnami. Od očí se až ke koutkům tlamy táhnou nažloutlé, bílošedé, nebo načervenalé, černě olemované proužky. Její mláďata jsou zbarvena velice pestře. V potravě není vybíravá, v přírodě loví kajmany, želvy a ryby, ale i ptáky, kapybary, a jiné savce.
O anakondě kolují hrůzostrašné historky, amazonští Indiáni ji nazývají " Požírač lidí ". Je pravda, že cítí li se anakonda ohrožena, nebojí se bez zaváhání zaútočit i na člověka. To samé lze ovšem říci i o jiných, a daleko menších hadech. Bohužel, i anakonda se stává obětí chamtivosti člověka. Poptávka po hadí kůži je stále vyšší než nabídka, a tak je tvrdě pronásledována. Navíc je anakonda velkou pochoutkou pro místní domorodce.
Obývá tropické pralesy Jižní Ameriky, zejména pak povodí řeky Amazonky. Je možno ji spatřit v Brazílii, Kolumbii, Peru, Venezuele, Guayaně a na Trinidadu. Anakonda velká je snad nejvíce ze všech hroznýšovitých spjata s vodou. Její oči, vystouplé a položené navrch hlavy, jsou toho důkazem. Téměř nikdy se nevzdaluje daleko od vody. Dává přednost stojaté, nebo líně tekoucí vodě, velmi hojná je v záplavových oblastech. V době, kdy bažiny a řeky vysychají, upadá do stavu jakési strnulosti. Výborně plave, ve vodě vyvine značnou rychlost a obrovskou sílu. Na souši se pohybuje pomalu.
Z pěti již známých druhů:
Eunectes barbouri
Eunectes deschauenseei
Eunectes murinus
Eunectes notaeus
Eunectes beniensis - (nově objevená!)
se v teráriích nejčastěji chová E. murinus (Anakonda velká) a E. notaeus (Anakonda žlutá). V herpetologii je určitě největší senzací posledních let objevení nového druhu anakondy, na níž narazil mladý německý biolog Lutz Dirksen v Bolívii. Tento druh Dirksen popisuje jako Eunectes beniensis. Patří se svou velikostí zřejmě do 4 metrů (zatím největší odchycený exemplář měřil jen 3,3 metru) mezi malé druhy anakond a na základě provedené analýzy DNA je nejblíže příbuzná s Eunectes notaeus a Eunectes deschauenseei.
Pro anakondu velkou zařizujeme co největší nádrž se silnou větví a velkým vyhřívaným bazénem, neboť tento had tráví většinu času ve vodě. Teplotu 26 - 32°C udržujeme po celých 24 hodin. Krmíme savci a ptáky přiměřené velikosti. V teráriích se páří od listopadu do února, samice bývá gravidní asi 230 dní. Mláďata jsou dlouhá od 35 do 70 cm a bývá jich kolem 30.
Vzhledem k její velikosti a časté útočnosti je nutné zachovávat bezpečnostní opatření stejné, jako u krajty mřížkované. V poslední době se častěji chová její příbuzná anakonda žlutá, která dorůstá menších rozměrů (2,5 - 3 m) a která bezpodmínečně nevyžaduje bazén s vodou (je rozhodně vhodnější). Miska s vodou na pití je ovšem samozřejmostí. Teplota jí vyhovuje o něco nižší (26 - 30°C), s nočním poklesem až ke 22°C. Jako potravu podáváme křečky, morčata, menší králíky, potkany a ryby.
I u anakond (tak jako u všech obrovských hadů) platí, že chov těchto vskutku impozantních zvířat bychom měli přenechat odborníkům v zoologických zahradách, či podobných institucích. Tito lidé:
a) mají zkušenosti
b) mají odborné znalosti a dokonalé technické vybavení
c) dokáží odhadnout skutečnou sílu hada
d) při manipulaci s hadem pracují vždy minimálně ve dvou
Richard Horčic